Život v rámečku

Má tvorba není černobílá. Není to nic, čím bych se měla nebo chtěla chlubit. Zkrátka mě psaní baví, je to jsitý způsob relaxace a uvědomění si svých pocitů a nálad...

Další svoji sbírku jsem napsala celou v Psychiatrické nemocnici v Dobřanech během jara a léta 2017.

Nakonec jsem do ní vybrala asi třetinu básniček... Sbírku jsem opět sama ilustrovala, tentokrát ji provází postavičky...

V knihkupectvích ji zatím nehledejte, mám ji jen u sebe...
Hrála jsem si se slovíčky a snažila se najít to světlé místo uvnitř mě...

To místo, od kterého se dá odrazit... Tolikrát jsem byla na dně a pokaždé jsem se sebrala, odrazila se a stoupala z té jámy skrz ruce stahující zpět...

 

zivotvramecku